"Sluší se, aby žena žila pod botou muže" (Turecké přísloví)

Proč Západ usiloval dvacet let ovládnout Afganistán? Surovinové zdroje jsou opět důvodem válek

Autor: Lukáš Lhoťan | Publikováno: 12.1.2022 | Rubrika: Analýzy
Ilustrace

Ve vypjaté dnešní debatě o Afganistánu (opět) schází střízlivý hlas. Hlas, který by lidem vysvětlil, proč doopravdy umírali čeští vojáci v Afganistánu a proč tam česká vláda (zbytečně) utratila miliardy korun, které mohly byt využitý pro české občany. V jisté smyslu totiž šlo o součást neoficiální 3. světové války, která se dnes vede o zdroje surovin. A USA s Evropou v ni prohrávají. Ano, správně, čeští vojáci neumírali v boji proti terorismu, ale umírali v boji o přístup k nerostným surovinám a to nejen v Afganistánu, ale hlavně ve střední Asií. 
 
Když se podíváte na mapu světa, tak snadno uvidíte, že na nerostné suroviny bohatá střední Asie je pro západní firmy prakticky nedostupná, protože přístupy do této oblasti mají prakticky pod kontrolou Rusové, Číňané a jejich spojenci. Malý průchod je v oblasti Kavkazu, proto asi i USA s EU tolerují tureckým islamistům postupné dobývání křesťanské Arménie, která je naopak spojencem Ruska. Ovšem tento malý průchod není moc vhodný pro transfer nerostného bohatství a je tak úzký, že ho Rusové snadno dokáží uzavřít. Další jediná reálna cesta vede přes Pákistán a Afganistán.
 
Lukáš Lhoťan, zdroj - osobní archív autora.
 
V roce 2001, kdy USA s Evropany a spol. zaútočili na Afganistán nebyl ještě pevně u moci současný ruský prezident Putin a tak vypadalo reálně, že se Západu může podařit proniknout do střední Asie, ale k tomu potřebovali kontrolu nad Afganistánem. A tak tam vyrazili naši vojáci umírat za ekonomické zájmy západních firem. Boj s podporovateli teroristů v Afganistánu měl smysl jen v letech 2001 až 2002, pak už tam nebyli a změnilo se to v boj o vliv a moc, kdy protizápadní povstalce (není totiž jen Taliban) začaly podporovat určité sousední státy - Pákistán a spekuluje se i o Číně a Iránu. 
 
Pákistán měl totiž původně spíše prozápadní vládu, ale postupem času se dostal spíše do pozice protizápadní a to se týká hlavně pakistánských tajných služeb, které dlouhodobě podporuji islamisty.
 
Dnes po 20 letech bojů je zřejmé, že Západ prohrál a nemá již smysl dal usilovat o proniknutí do stření Asie touto cestou a tak se najednou z Afganistánu odchází. Prosta a jednoduchá logika, ale tu vám v České televizi neukáži a mnozí čeští politici neřeknou ...
 
Milí čtenáři, dlouhodobě je velkým problémem ekonomická neudržitelnost provozu našeho webu, kdy nás bojkotují vyhledávače i reklamní společnosti, čili příjmy jsou nízké a zdaleka nepokryjí náklady. Proto provoz našeho webu je možný hlavně díky obětavým dárcům, proto prosím podpořte provoz našeho unikátního webu.
 
Jak nám můžete pomoci?
 
Sdílejte naše články.
 

Nebo finančním darem: 

Číslo účtu: 209672916 / 0600 , Moneta Money Bank, Variabilní symbol: 001
IBAN: CZ90 0600 0000 0002 0967 2916
BIC (SWIFT): AGBACZPP
 

Předem moc děkujeme za pomoc!

 

 

Klíčová slova: EU  | Česká republika  | USA  | válka
471 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení

Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

Zasílání upozornění
Čtěte také
Výklad Koránu

Základy islámu a jejich výklad

Stručný životopis zakladatele islámu

Islám a terorismus

Súmrak európskej civilizácie - Barbari sa zmocňujú Európy
Islám live
Sledujte nás na Youtube
Články autora
Průzkum
Měla by Británie vrátit Argentině Malvíny a Rusko Ukrajině Krym? Letos uplyne 40 od britsko-argentinské války o Malvíny (Falklandy). Měla by Británe Malvíny vrátit Argentině, tak jak požaduje vrácení Krymu Ruskem Ukrajině?
Hlasovat můžete kliknutím na odpověď
Doporučujeme
Český obránce Vídně proti Turkům roku 1683